Léto je nakloněno chůzi bosky, kdy se už nemusíme těsnat v uzavřených botách a necháme svou kůži volněji dýchat. Má však i svou stinnou stránku v podobě možných dermatologických nákaz. Řekněme si něco o oparech, bradavicích a kožních mykózách, které je snadné získat, ale mnohem těžší je zbavit se jich. Více informací zde.
Kdo by neznal opar? Zpravidla začíná typickým lehkým svěděním, mravenčením a tahem v daném místě (nejčastěji na rtech) a neurčitým pocitem, že je to opět tady. Pokud v tuto chvíli nezasáhneme, ať již antivirotickou mastí, nebo pro nás již osvědčeným přírodním přípravkem, opar se rozvine do ne zrovna vzhledného puchýřku, který nás nejméně na týden (či spíše déle) potrápí. Navíc jsme po celou tuto dobu infekční pro ostatní, je tedy zapotřebí ohleduplnosti k druhým zejména v partnerském vztahu, ale též co se týká používání společných hrnečků, skleniček či příborů na pracovišti apod.
Mezi dospělými je nakaženo 50-70% lidí, což je poměrně vysoké číslo. proč je vlastně promořenost populace opary (resp. viry HSV1 a 2, které toto onemocnění vyvolávají) tak výrazná? Promořenost populace virem herpes simplex typu 1, způsobujícím opary na rtech a méně často v okolí úst, je skutečně vysoká, a to celosvětově. primární infekce probíhá v dětském věku většinou asymptomaticky (bez klasických příznaků) a může se prokázat pouze vyšší hladinou IgG protilátek. Jako u většiny virových infekcí bývá horší průběh primoinfekce (první nákazy) ve vyšším věku. K přenosu dochází kontaminovanými tekutinami (sliny, sekret) nebo přímým kontaktem s aktivním ložiskem (například při líbání), tedy velice snadno, proto je počet nakažených tak velký.
Po prodělané primoinfekci latentní virus HSV přežívá (trvale se usazuje) v zadních míšních (nervových gangliích, do kterých se dostává z míst primární infekce retrográdním šířením (tzv. přenosem z periferie) a "čeká na svoji příležitost". Tou je zpravidla oslabení organismu v důsledku dlouhé nebo naopak akutní nemoci, horečnatých stavů, nadměrného stresu, fyzického a psychického vypětí, případně i "obyčejného" úleku. Někoho trápí opakované výsevy kupříkladu z nadměrného opalování.
K reaktivaci viru dochází podrážděním/traumatem místím (UV světlo, odření, kousání a tak dále) nebo celkovými změnami (například při menstruaci či únavě). Virus se stěhuje zpět do místa primární nákazy a vyvolává typické projevy - klinicky se jedná o drobné napjaté puchýřky na zánětlivé spodině. U některých pacientů předcházejí takzvané prodromální příznaky: svědění, napětí, pálení a podobně. Recidivě oparů někdy zabrání včasná aplikace antivirových krémů (každé 1 až 2 hodiny). Hojení urychlí antivirové léky nebo opakované použití biostimulačnho laseru.
Mnohdy je nápomocná aminokyselina lysin, ať již ve formě tobolek k vnitřnímu užívání, nebo v podobě masti/gelu, která se nanáší přímo na daný opar. Hojení též může podpořit bylinná říše, např. meduňka, jalovec, třezalka či aloe vera. Z již klasických pomocníků vstřícných k imunitě jmenujeme česnek, který je v hledáčku vědců již po delší čas nejen vzhledem ke svým protiinfekčním vlastnostem.
Pokud je však výsev oparů rozsáhlý (nebo jde o genitální opar), nepokoušejte se o domácí léčbu a rychle zamiřte k lékaři, který nasadí antivirotika, ve vážnějších případech též ve formě lékové (tedy ne pouze místní, ale celková léčba) - mnohdy je zapotřebí dlouhodobé užívání. V každém případě není od věci podpořit imunitní systém, začít žít zdravěji a zauvažovat, zda máte dostatek odpočinku a vhodné relaxace. Pokud je totiž imunitní systém odolný, "nedovolí" tak snadno opětovné vzplanutí oparu nebo se s ním mnohem rychleji vypořádá.
Poněkud nevzhledné a nelichotivé výrůstky na pokožce často "raší" na rukou, krku, ploskách nohou či v intimní oblasti. Vyvolává je lidský papilomavirus (HPV), který se do těla dostane poměrně snadným způsobem. Bradavice vyvolávají různé typy virů HPV, ploché bradavice vyvolávají často typy HPV 3, 10, 28, zatímco bradavice na plochách nebo běžné bradavice vyvolávají typy HPV 1, 2, 3, 4, 27, 29, 57. Liší se samozřejmě vhledem a rezistencí k léčbě. K nákaze lidským papilomavirem (HPV) často dochází v bazénech, respektive v místech, kde se vyskytuje více bosých osob (též sauny, cvičební sály, fitness a podobně), důležitým faktorem bývá i macerovaná kůže (typicky právě z bazénu). Mohou být přeneseny jednoduše dotekem v místech traumatu (okusování nehtů, oděrka), často se přenos uskuteční prostřednictvím zapůjčených bot či bačkor.
Bradavice mohou vymizet spontánně v průběhu týdnů nebo měsíců. Některé bradavice však přetrvávají roky. S návštěvou lékaře a léčbou není radno otálet, pokud se bradavičky objeví v oblasti obličeje či genitálu. Při vyšším výskytu bradavic (zejména ve vyšším věku) je zapotřebí zaměřit se na vyšetření imunitního systému a nechat útvary prověřit odborníkem, protože by se mohlo jednat o zásadnější zdravotní problém.
Co jsou vlastně mykózy? Patří mezi plísně, resp. houbová onemocnění, jež se mohou objevit prakticky kdekoli v organismu. Budeme se však věnovat pouze mykózám nehtů (tzv. onychomykóza), které v létě mohou hrát prim, vzhledem ke snadnému přenosu zejména na koupalištích. převážně jsou postiženy nehty na nohou, kdy dochází ke ztluštění, drolení a zežloutnutí nehtu, což může dokonce dospět až k oddělení nehtu od ploténky (ztrátě nehtu). Mykotické infekce vyvolávají kvasinky nebo dermatofyty. K nákaze často napomáhá zvýšená potivost nohou, uzavřená obuv, nošení neprodyšného prádla a podobně. Výskyt bývá nejčastěji v místech kožních záhybů, kde se kůže potí a těsně přiléhá na sebe, Ideálním prostředím k rozvoji mykotické infekce je třeba teplo, vlhko a tma. K nákaze nehtových plotének ještě napomáhá mikrotraumatizace nehtových plotének (například v obuvi při sportu, nešetrným ošetřováním okolí nehtů, opakovaným odmašťováním). Nakazit se můžeme dokonce též používáním cizích infikovaných nástrojů ke stříhání nehtů.
Léčba by měla být v rukou odborníka, onemocnění je svízelné a často se vrací. Bývá zapotřebí lokální zásah formou roztoků či krémů (antimykotika) a často je též zapotřebí celková léčba (pomocí léků). Komplikace mohou nastat u lidí staršího věku, oslabených, diabetiků, apod.
Rizikovou skupinou pro výskyt mykóz jsou mimo jiné sportovci, osoby pracující v uzavřené obuvi, vojáci, často se postižení nehtů objevuje pod umělými nehty.
Dobré je aplikovat na nohy i do bot speciální zásypy a spreje, které zamezí nadměrnému pocení a udrží prostředí zamezující rozšiřování onychomykózy. Není ani třeba dodávat, že platí táž pravidla jako v případě bradavic, tedy používat svou vlastní obuv (nejlépe otevřenou a vzdušnou), nejlépe bavlněné ponožky a nepůjčovat si ručníky, aby se nákaza nerozšiřovala dále a byli jste chráněni vy i ostatní.